Muzea - Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě + podzemí, Tišnov, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou

Zříceniny - Zubštejn, Víckov, Mitrov, Kozlov, Pyšolec, Aueršperk, Louka, Rysov, Košíkov

Rozhledny - Karasín, Tišnov, Mokrá, Fajtův kopec, Horní les

Zámky - Velké Meziříčí

Koupaliště/wellness - Wellness Kuřim, Městké lázně v Novém Městě na Moravě

Country - Šiklův mlýn (prázdniny)

 
Výlety pěšky:

• po silnici do Dolní Libochové, po červené přes Nový Dvůr na Mitrov, po 5235 na Krčmu a po žluté do Meziboří
• po žluté Červencovým údolím k mostu a zpět nebo do Vidonína a Radňovsi po silnici, pak po cestě polní do Meziboří (hráz rybníka)
• na hráz, do kopce vlevo po cestě – k áleji, Moravecké Janovice, po cestě do údolí Bobrůvky
• vlevo po červené – Martina Studánka, Habří, Podmitrov a po žluté zpět
• vpravo po červené – Trenkova rokle, zřícenina Víckov, Košíkov, do Skryjí, zřícenina Rysov, pak osada Boudy, Újezd u Tišnova, taxi zpět nebo až Dolních Louček – autobus IDS z Brna do Strážku – vystoupit na rozcestí – lze i na kole
• po žluté na Mitrov, po modré do Strážku a zpět
• po žluté na Mitrov, po modré do Strážku, ze Strážku po žluté Černý les – rozcestí, pak po cestě kolem lesa, hájovna Kouty, po červené Nový Dvůr, po žluté na Krčmu a zpět

 

Ostatní možné typy:

Čtyři palice (přírodní památka)

Rulové skalní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanovitými sutěmi se zachovanými lesními porosty v nadmořské výšce 732 m n. m. Skalní vrcholy ve tvaru hlav, krásný výhled, cvičné horolezecké terény.

Dalečín (hrad)
Zřícenina hradu z 14. stol. stojí na levém břehu Svratky přímo v obci Dalečín, na poměrně nevýrazné zvýšenině jejího břehu, u silnice směrem na Vír. Z hradu zůstalo zachováno hodně z nadzemního zdiva. A to především úsek západní plášťové zdi, dokonce v plné výšce. Na hradním nádvoří památník obětem 2. světové války.

Devět skal (přírodní památka)

Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů 836 m. n. m. s pásmem vrcholových skal, chráněný přírodní výtvor s omezenou horolezeckou činností. Jeho název je odvozen od devíti skalních útvarů roztroušených v okruhu 1 kilometru. Z návršního mohutného skalního bloku, na nějž lze snadno vystoupat, je pěkný výhled. Při dobré viditelnosti leza spatřit Králický Sněžník nebo Krkonoše. Přírodní památkou vyhlášeno v roce 1976.

CHKO Žďárské vrchy (přírodní památka)

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. (Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR)

Karasín (rozhledna)

Rozhledna Karasín je postavena na hřbetu kopce Zadní Skála (712m) na okraji stejnojmenné obce. Jedná se o 30m vysokou zděnou stavbu, ke které patří i bufet s barem a sociálním zařízením. Stavba je součástí vznikajícího rekreačně sportovního areálu, kde je v provozu přilehlá sjezdovka. Karasínská rozhledna je díky své zděné stavbě přístupná po celý rok.

Nové Město na Moravě (město)

Město založeno v polovině 13. stol. při kolonizaci kraje jako osada Bočkanov, r. 1293 se stává majetkem žďárského kláštera a je nazýváno Nova Civitas (Nová obec), v 15. stol. je jmenováno městem. Největší rozmach zažívá pod nadvládou Pernštejnů. Zachovalé historické jádro tvoří městskou památkovou zónu, můžeme zde najít rodný dům sochaře Jana Štrusy, renesanční zámek z 16. stol., kde se nachází horácká galerie, renesanční starou radnici - Horácké muzeum. Významné turistické a především lyžařské centrum Českomoravské vrchoviny. Místo konání mezinár. běžeckého závodu „Zlatá lyže Vysočiny", od r. 1981 součást Světového poháru v běhu na lyžích. K dispozici jsou závodní běžecké tratě, 3 lyžařské vleky s umělým zasněžováním, půjčovna sjezdových a běžeckých lyží i úschovna. Pod Šibeničním vrchem stojí skokanský můstek.

Pernštejn (hrad)

Gotický hrad Pernštejn byl poprvé zmiňován jako majetek Pernštejnů roku 1285. V průběhu 15.stol. byl přestavěn a upevňován jeho obranný systém. Za husitských válek a za doby Jiřího z Poděbrad se stal jedním z nejvýznamnějších husitských hradů na Moravě. Od 70. let 15. stol. do poloviny 16. stol. probíhala přestavba do pozdně goticko-renesančního slohu a byla založena renesanční zahrada. Areál hradu patří mezi národní kulturní památky. Hrad je přístupný veřejnosti.

Porta Coeli (architektonická památka)

V obci Předklášteří se nachází klášterní areál Porta coeli (Brána nebes), který patří k nejvýznamnějším stavebním památkám v České republice. Z rozsáhlého komplexu klášterních budov je celoročně veřejnosti přístupná stavebně nejcennější část s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1233-1239, křížovou chodbou a kapitulní síni s původním kamenným čtenářským pulpitem. Křížová chodba z období kolem r. 1260 je dnes jedinou neporušenou stavbou tohoto typu na Moravě. Unikátní uměleckou prací svého druhu v celé střední Evropě je bohatě zdobený gotický portál v západním průčelí klášterního kostela. Naproti portálu v barokní budově bývalého probošství sídlí pobočka Okresního muzea - Podhorácké muzeum.

Rosička (rozhledna)

Rozhledna ležící na vrcholu kopce Rosička poblíž stejnojmenné obce byla postavena v rámci budování stožáru operátorem mobilní telefonní sítě. Základna rozhledny je postavena v nadmořské výšce 645 m. Věž je vysoká 42m a vyhlídková plošina je umístěna 24m nad zemí. Rozhledna je volně přístupná. V zimních měsících je však z důvodu bezpečnosti návštěvníků uzavřena.

Rybenské perničky (přírodní památka)

Skalní útvar v lesním komplexu,. Leží v nadmořské výšce 748 m. V roce 1980 byl vyhlášen přírodní památkou (7,3 ha). Skalní útvary jsou tvořeny dvěma oddělenými skalními bloky s výškou stěn 16 a 18 metrů. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově "perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn.

Skály (hrad)

Zřícenina gotického hradu na skalnatém zalesněném návrší (679 m). Hrad založili pravděpodobně na přelomu 13. a 14. stol. Pernštejnové, potom přešel do majetku Kunštátů. V 1. polovině 15. stol. náležel Cimburkům a r. 1464 jej získali Pernštejnové a nechali jej zpustnout (pustý r. 1588). Na jihozápadní straně zachovám zbytek okrouhlé věže, která chránila i vstupní bránu. Dále patrny zbytky hradeb, zčásti v proláklinách mezi skalami.

Štarkov (přírodní památka)

Skalní útvar v lesním celku. Ve vrcholové části jsou patrné zbytky zdiva středověkého hradu Skály z konce 14. stol., pod nimiž je částečně zachován hradní příkop.

Velké Meziříčí (město)

Město je umístěno na úpatí původně gotického hradu v údolí obklopeném kopci moravské vrchoviny. Velké Meziříčí se nachází na místě soutoku řek Oslavy a Balinky v bezprostřední blízkosti dálnice D1. První zmínky o městu pochází z 12. stol. Od roku 1408 obdrželo plná městská práva. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde mezi nejvýznamnější stavby patří zámek (původně hrad z 12. stol.), dále gotický chrám sv. Mikuláše, původně gotická radnice, renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy a částečně zachované opevnění s hradební bránou. Od roku 1518 byla při městě samostatná židovská obec - židovský hřbitov ze 16. stol. s barokními náhrobky. Zámek je přístupný veřejnosti.

Velké milovské perníčky (přírodní památka)

Skalnatý vrch 757 m. n. m., chráněný přírodní výtvor, na vrcholu prohlubně zvané perničky, místo krásného výhledu, cvičné horolezecké cesty. Přírodní památka (10,4 ha), skalní mísy o průměru až 87 cm a hloubce až 30 cm.

Zelená Hora (architektonická památka)

Poutní kostel zasvěcený Janu Nepomuckému byl postaven v letech 1719 - 1722 Janem Blahoslavem Santinim. Od roku 1994 památka UNESCO. Kostel je přístupný veřejnosti.

Jan Blažej Santini-Aichel byl významný český barokní architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Jeho dílo si lze prohlédnout na Zelené Hoře (Žďár nad Sázavou), v kostele ve Zvoli a stavba hospody v Ostrově nad Oslavou.

Zubštejn (hrad)

Zřícenina rozlehlého hradu Zubštejna, zvaného původně Kámen, se nacházejí na skalnatém hřebenu po pravém břehu řeky Svratky. Hrad byl vystavěn ve 13. stol. — připomíná se v r. 1214 — jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku a náležel později Pernštejnům. V r. 1348 se připomíná jako pustý. Byl však znovu obnoven jako zeměpanský majetek, jímž zůstal až do první poloviny 15. sto letí. V té době jej markrabě Albrecht postoupil Janu z Pernštejna. Tím ztratil hrad svou funkci, chátral a v druhé polovině 15. stol. byl pustý. Dodnes z něho zůstaly jen zříceniny, které jsou svědectvím jeho někdejší mohutnosti.

Žákova hora (přírodní památka)

Vrch 810 m. n. m., ukázka původních pralesovitých jedlobukových porostů. Vyskytuje se zde vzácná květena i zvířena. Nachází se zde nejznámější pramen řeky Svratky - Stříbrná studánka.

Žďár nad Sázavou (město)

Bývalé okresní město na horním toku Sázavy, na Českomoravské vrchovině. V roce 1421 je Žďár uváděn jako klášterní městys. Nejvýznamnější památky najdeme v okolí bývalého cisterciáckého kláštera, založeného roku 1252, který byl později přebudován na zámek. V zámku dnes sídlí Muzeum knihy a Santiniho muzeum. V okolí zámku leží Dolní hřbitov ve tvaru lebky z roku 1709. Tato stavba je považována za první známý doklad spolupráce mezi opatem Vejmluvou a stavitelem Santinim.